English


Vzkazy a vzpomínky

Děkujeme za upřímné a procítěné vzkazy, které jsme i díky tomuto webu dostali. Je utěšující a dojímající vědět, že Ondřej vstoupil do života tolika lidem a měl na ně tak velký a tak pozitivní vliv. Nebyli jsme schopni vám odpovědět jednotlivě na všechny vzkazy, ale znamenají pro nás strašně moc - slz, ale i toho hezkého…

Prosíme vás, abyste i nadále s námi sdíleli vaše vzpomínky, vzkazy, fotky, či historky. ​Pro př​​ílohy nebo osobní email můžete použít tuto adresu: rememberingondre​j@gmail.com. ​Uvítáme i jakýkoli komentář k těmto stránkám. Děkujeme.​

Níže je řada vzpomínek, které trefně charakterizují Ondřejovu vyjímečnou osobnost...

Od přátel a kamarádů

Sandy R. 2013-04-24

I met Ondrej while working on an international law project sponsored by UNIDROIT in 2002', 'Since my interaction with Ondrej was strictly professional and I only met him a few times (beginning in 2002), I do not have many experiences to share, but I can say that he was one of the few people I knew that cared so deeply and brought so much brainpower to the area of commercial and insolvency law I specialize in. He had such enthusiasm for the legal analysis! It was a privilege to have known him and I am so sorry he has been lost.

Ivan B. 2013-04-05 12

Ondrej was both professional and very personable two traits which for many are mutually exclusive but for Ondrej they rested easily together. ', 'Words cannot express the loss that you have suffered, hopefully it should help you in your grief to know how respected and admired Ondrej was by his professinal colleagues. Ondrej will be sadly missed.

Šárka P. 2013-04-03

Naše rodiny se kamarádily a znali jsme se také z GJKT.', '', 'Pamatuju se dodnes, jak jsme si hráli u rybníka Cikán. Myslím, že mi Ondra bral moji panenku a já zase jeho hračky. Taky jsme se tam koupali a naše mámy si povídaly a povídaly. Pak mé dětství provázel zdálky - jako ten, co zná všechny vlajky světa, jména všech prezidentů, nepolapitelně chytrý. Krátké setkání na gymnáziu: laskavost a nadhled. No a tak to zůstalo napořád...zůstane napořád. Šárka Patková, Sýkorová

Christian H. 2013-04-03

I got to know Ondrej when we worked togehther at ICMA (Ondrej in London and I in Zurich). Ondrej was always an incredibly nice and helpful individual and a great character. We have stayed in touch after we both left ICMA. I am very sad about what happened to him.

Jitka a Standa S.2013-04-03

Ondrejuv odchod nas velmi zasahl a jelikoz se nemuzeme zucastnit posledniho rozlouceni, dovolte nam, abychom cele rodine vyjadrili nejhlubsi soustrast alespon touto cestou. Verime, ze cas vyhladi bolestne rany a zbydou vzpominky na veseleho kluka, ktery svou povestnou cestnosti, inteligenci a gentlemenstvim delal cest svemu jmenu. I nase deti na nej budou vzpominat jako na strejdu, ktery se nikdy nebranil s nimi povidat o cemkoli. Jak paradoxne, naposledy pri spolecne ceste autem z kurzu preziti v prirode.

Marcela V 2013-04-03

Zpráva o té tragické události mě velice zasáhla i přesto, ža jsem Odřeje znala jen krátce, ale o to větší vzpomínku ve mně Ondra zanechal. Byl to velký muž s velkým srdcem. Muž, který byl galantní, vtipný a velice inteligentní. Muž, jemuž rovného jsem zatím nikdy v životě nepotkala. Ondřej mi ukázal, jak úžasný člověk dokáže být a jak důležité je užívat si každého okamžiku života, který máme. Znala jsem jej z doby, kdy jsem žila v Lodýně a byl pro mě majákem v cizích vodách, na který se vždy mohu obrátit a spolehnout. Ondro, jsem vděčná, že jsem tě mohla poznat a nikdy nezapomenu, že jsi byl a věřím, že v srdcích lidí zůstaneš už navždy!

Petra H. 2013-04-02

Ondřeji, to, co jsem prožila, když jsem se dozvěděla o Tvé nehodě z emailu od Evelyn, bylo děsné. Pokaždé, když jsem slyšela o neštěstí na horách, vždy jsem si vzpomněla na Tebe, protože jsem věděla, že Tobě by se to nikdy nemohlo stát. Nebyl jsi ten, který frajeřil, který by zbytečně riskoval. Bohužel, Tvůj osud vzal do svých rukou "ten nahoře" Dovolte mi, abych Vám také trochu přiblížila, jak moc pro mne Ondřej znamenal, i když jsem ho znala krátce... Tehdy v Londýně, rok 2004-05, kam jsem odjela za "zkušeností", jsem potkala Ondřejovo kamaráda, který nás seznámil. Ondřej na na naší první společné schůzce působil velice skromně, mile. Objednali jsme si pintu piva, povídali, smáli se... Potom jsme se scházeli nepravidelně, ale to nezměnilo nic na tom, že jsem si Ondřeje začala neuvěřitelně vážit. Nejen pro to, jak bych chytrý, obětavý,... vždy byl na telefonu a já věděla, že i kdybych mu zavolala o půlnoci, pokaždé mě potěší, pomůže, zvedne náladu. Oba jsme měli rádi Starbucks kávu, jejich sladké muffiny, tam jsme byli schopni povídat až do zavíračky. Ukázal mi, že hodnoty v životě jsou úplně jinde, že postavení v práci neznamená nic... Jako holce mi dokonce vybíral boty - Ondřej byl právě ten, který mi ukázal krásu běhání. Vzal mě v sobotu do jeho oblíbeného londýnského obchodu, kde mi pomohl vybrat ťapky, ve kterých mě měl trénovat na půlmaratón. Nikdy jsme spolu běhat nebyli, ale vždy jsem si vážila jeho rad, jak se vytrénovat, abych mohla běhat s ním; jak jsem se ztratila v jednom z londýnských parků, kde Ondřej běhal a já, stojíc na druhém konci mačkala v ruce připravenou čokoládu pro vítěze. Nezapomenu na mojí oslavu narozenin, kdy mě neuvěřitelně potěšil svojí návštěvou, u večeře jsme se hrozně nasmáli, jak bylo zvykem každého našeho setkání. Na vtipné emaily, které jsme si pravidelně vyměňovali. Na prodloužený víkend v Paříži, kde musel vypít láhev vína sám, protože já jsem usnula. Na francouzské snídaně, obědy, na cestu vlakem z Paříže, kde jsem mu neustále brala noviny (omlouvám se Ti, ale chtěla jsem si povídat), na úžasné vyprávění o Tvé rodině, synovcích, návštěvách u sestry v cizině,... na naše sliby, jak se sejdeme, jak mi představíš mi Hanku a já Tobě manžela s dcerou. Starbucks už si bohužel spolu nedáme, ale pokaždé, když tam půjdu, každá káva bude na Tebe. Ondro, jak moc jsi nás všechny zarmoutil svým náhlým odchodem !!! Jak moc lituji všeho, co jsme nestihli !!! I přes to, že se nemohu zúčastnit posledního rozloučení s Tebou, věř, že v mém srdci zůstaneš jako ohromná lidská bytost, kterou už v životě nepotkám, která zůstane navždy velkou inspirací nejen pro mě, ale i pro všechny, kteří Tě znali. Přijměte, prosím mou nejhlubší soustrast nad ztrátou tak "velkého" člověka.

Marketa D. 2013-04-02

Ondreje jsem poznala diky memu skvelemu dvojceti Evitkovi alias Evusce', 'Ondreje znam diky memu nerozlucnemu "dvojceti" Evitkovi, alias Evelyn a Evusce. Me seznameni s nim probehlo kdyz jsme s Evitkem byly ve tretim rocniku na VSE. Zrovna probihalo intenzivni obdobi zapoctu, na ktere jsme se spolu s Evelyn ucily. Prave statistika nam delala nejvetsi potize a studium vyzadovalo caste konzultace po telefonu v jakoukoliv nocni hodinu. Asi tak potreti ten samy tyden jsem Evitkovi volala kolem druhe hodiny ranni s tim, ze potrebuju pomoct se vzoreckem. Na druhem konci telefonu se k memu prekvapeni neozval mily Evitkuv hlasek, nybrz zahrmel hlas Ondrejuv (tohoto casu perspektivni koncipient v pravni praxi, vstavajici v 6:00 rano) se zpravou "Marketo, vis prosimte, kolik je ted hodin???!!!" To byl jediny pripad, kdy jsem u Ondreje videla mirne rozcileni. :-) Vsichni z jeho okoli uz popsali jeho skvely charakter a mirnou povahu. Me nezbyva vic nez dodat, ze Ondrej byl cista a dobra duse, clovek po kterem zustava obrovska prazdna dira, kterou nelze nicim zaplnit.

Lucka A. 2013-04-02

Ondro, nikdy nezapomenu na chvíle, kdy k nám do kanceláře v Haho chodili lidé s prosbou o radu ... často jsem měla pocit, že nejsem v advokátní kanceláří, ale v psychologické poradně ... už jsme i žertovali, že si pořídíš takové to Freudovské křeslo. Měl jsi velký respekt. Velice si Tě vážím i za Tvou lásku k horám, která nás spojovala...škoda, že jsou často tak kruté. Tento týden za Tebou odešla moje milovaná babička. Uklidňuje mě, že jste oba vzájemně v dobré společnosti!

Lenka "Machajda" N. 2013-04-02

Když jsem se jako šestiletá přestěhovala do "Klumparky", netušila jsem, že ve druhém patře se nachází rodina, ve které naleznu skvělé přátele. Nepamatuji si naše první setkání, ale vím, že od té doby jsme spolu my čtyři( Ondřej, Zdenka, Radka a já) trávili každý den. Vymýšleli jsme si neuvěřitelné hry, lítali po bytě a hledali něco, co by nám nahradilo mikrofón, příp. hudební nástroje. A tam se možná zrodil tvůj jedinečný hit " V centru města spadli nám do těsta". Nepamatuji si celý text, ale ten refrén byl jedinečný! Vzpomínám, jak jsme se všichni strašně smáli, tekly nám slzy, břicha bolela, nemohli jsme přestat, protože ty jsi postupně přidával další a další sloky. Teď nám tečou slzy, ale jsou to slzy nepředstavitelného smutku. A já bych dala cokoliv za to, aby ty slzy byly od smíchu a abys nám, Ondřeji, zazpíval svůj hit Ty sám.

Attilio B. 2013-04-02

Ho conosciuto Ondrej (OJ come lo chiamava Kirk e lo chiamavamo tutti ormai) al Vostro matrimonio e lo ho incontrato successivamente nei nostri viaggi fra ragazzi di ogni primavera ed ho sempre pensato che fosse una cara e gentile persona, dotata di una grande intelligenza che per umiltà e saggezza non faceva mai pesare agli altri. Ritengo che fosse un uomo solido, gran lavoratore, senza grilli per la testa e sicuramente un punto di riferimento per tutta la Vostra famiglia e i bambini. La prima volta che l’ho visto non sapevo neanche chi fosse....aveva preso con noi l’autobus che dall’aeroporto di Praga portava alla prima fermata della metropolitana, occhiali sul naso capelli rasati e l’impazienza di scendere. L’ho riconosciuto 2 giorni dopo al Vostro matrimonio! Non gli ho mai rivelato questo fatto singolare. L’ho incontrato poi a Bruxelles e recentemente ad Amsterdam, dove abbiamo passato insieme un paio d’ore di domenica 10 marzo passeggiando per il centro della città, quando ormai tutti erano andati via.

Julie D. 2013-04-02

Ondrej (aka OP),I am so incredibly heart broken to hear the sad news of your tragic accident. I guess the only sense I can try and make of this terrible news, is that you really must have been an angel put on this earth for us, as the things you have taught me is: to laugh uncontrollably, make time for people you care about, be a genuine, kind and generous person, be modest about who you are and what you have achieved and success, deep relationships and friendships will follow - your very existence proved that. I knew you were such a special person from the day I met you in 2007 @ ICMA and you came over and started chatting to me while I made a drink in kitchen. The first things that struck me about you was your warm smile, an amazing amount of charisma, the mischief in your eyes and your wicked sense of humour. We became such good friends straight away. I loved teasing you about your ridiculous christmas jumpers, I'm sure you remember the christmas card i gave you with the guy in a cheesy christmas jumper just like yours and how we laughed about it together every christmas thereafter. Thanks for all the catch ups post ICMA, they will be deeply cherished forever. You were truly one of my most favourite people and I had so much time for you. OP I don't know why you were taken so soon but I imagine for your friends, family and lovely girlfriend, you have left a huge hole in their lives because you truly were an example to us, full of love and such a humble man, a true legend and inspiration I will miss laughing together so much, there is no one with your sense of humour. You have taught me that life is just so unpredictable, you don't know what lies around the corner and in memory of the wonderful person you were, I will make every effort to live my life to its fullest. I hate that you have been taken away so suddenly and so tragically, you didn't deserve this but the only comfort I can take is the fact you were doing something you truly loved, when it happened. I hope you are smiling up there OP and making all the angels laugh just like you did for all of us down here. Until we meet again, thank you for all the the things you taught me about how to be an incredible person and truly touch the people who were lucky enough to have known you. I am honoured to have known you, even if it wasnt nearly long enough. I'll never forget the wonderful Ondrej 'Cheeky-Monkey' Petr. Love, Julie XxxX

Ivo Ř. 2013-04-02

Ondrášku (takhle Ti říkala naše milá paní profesorka Rybová na Gymnáziu J. K. Tyla v Hradci Králové - a pak Ti to u spousty Tvých kamarádů zůstalo, u některých navěky, třeba u mě), ode dne, kdy už mezi námi nejsi, se mi hlavou prohnaly stovky vzpomínek. Nevím, jakou mám vybrat sem. Zda se vrátit na gymnázium, nebo k prázdninám v Žirovnici, nebo ke své návštěvě Londýna v roce 2008 (kde jsme spolu viděli a slyšeli zpívat Bruce Springsteena asi z pěti metrů, zatímco za našimi zády se tísnilo asi 70 tisíc zoufalců, kteří prostě nestáli TAK BLÍZKO jako my), anebo k Tvým návštěvám Hradce, když jsi už byl úspěšný pražský právník, ale kdykoli jsi zavítal zpátky do východních Čech, nezapomněl ses stavit za mnou... Vídali jsme se poslední dobou málo - a mě to teď strašně mrzí a asi právě proto mě to táhne k jedné vzpomínce, která má (jak jinak, v případě nás dvou) hudební základ. Když jsme chodili do prvního ročníku gymnázia, byl jsi z nás nejlepší. Ale nikdy jsi nemachroval, všeho jsi dosáhnul čestně, potichu a bez ostrých loktů (což platilo od té doby napořád, jak potvrdí každý, kdo Tě znal) a naopak jsi všem pomáhal. Mně třeba s matikou, protože všechno, co se týkalo dvou- a víceciferných čísel, byl pro mě problém (což taky platí od té doby napořád). Ve všem jsi byl napřed a kdykoli jsem potřeboval, byl jsi mi oporou. Do některých věcí jsme ale poprvé pronikali současně. Nemám teď na mysli nelidské utrpení v tanečních, nýbrž angličtinu, která tou dobou ještě nebyla Tvou druhou mateřštinou. Poslouchali jsme spolu písničky, překládali si texty, povídali o nich. Tenkrát v roce 1990 vyšlo album "Songs for Drella". Lou Reed a John Cale ho věnovali Andymu Warholovi - na rozloučenou. Závěrečná skladba se jmenuje "Hello it´s me". Její slova jsme překládali za pomoci našeho angličtináře jen "z luftu" - tištěný text jsme neměli, internet nebyl atd. Ta písnička je adresována Tvému slavnému jmenovci a je o všem, co by chtěl člověk říct nejbližšímu kamarádovi. O všem, co mu říct nestihnul - a bude ho to napořád mrzet. Tehdy na začátku našich gymnaziálních studií jsem netušil, jak bolavě se mi některá slova téhle nádherné skladby po třiadvaceti letech vybaví. Ondrášku, ocituju tady jen její začátek a konec. A přidám odkaz pro všechny, kdo by si ji chtěli poslechnout celou s námi:Andy it´s me, haven´t seen you in a whileI wished I talked to you more when you were aliveI thought you were self-assured when you acted shyHello it´s meI really miss you, I really miss your mind......Oh well now Andy - guess we´ve got to goI hope someway somehow you like this little showI know it´s late in coming but it´s the only way I knowHello it´s me - goodnight Andy...Goodbye, Andyhttp://www.youtube.com/watch?v=tBRUwowbuWI

Marek V. 2013-04-02

S Ondrou jsme se znali jako kolegove v praci od roku 1999 (s prestavkou jeho pobytu v Londyne). ', 'Nechci mluvit o tom, ze Ondra byl vynikajici pravnik, ackoli bezpochyby byl. Byl predevsim vyjimecny, rovny a slusny clovek a budu si vzdy velmi vazit toho, ze jsem mel prilezitost ho dobre poznat a ze se z nas postupne stali pratele. Navstivili jsme spolu hodne krasnych mist, zazili jsme spolu spoustu legrace, byl kamaradem na ktereho se clovek mohl 100% spolehnout. Jeho nazory a postoje pro me byli jak profesne, tak lidsky velmi inspirativni a byl jednim z lidi, kteri me zasadne ovlivnili. To, že tak nahle odesel, je ztrata kterou nelze nahradit, zustane nam vsak vzpominka na vzacneho cloveka, ktery navzdy zustane v nasi pameti a v srdci.

Jiří Š. 2013-04-02

“Hello kolego!”, slyším tvůj mužný hlas před naším „Lvem“, neděli co neděli náš oblíbený Lion u Piccadelly Square sraz ve čtyři. „Hello O.J.!“, odpovídám a jdu objednat pintu naší oblíbené značky, pravidelné intelektuální rozjímání, na něž jsem se celý týden těšil, může začít. Vídám tě vždycky rád. Tvůj všeobjímající přehled a intelektuální záběr povznáší naši diskusi výše než s kýmkoli jiným. Nechlubíš se, nepřeháníš, tvůj věcný styl protknutý noblesním, vpravdě anglickým, humorem mi je tak blízký. Akademická rozvaha, kterou jsi na King’s College dále vytříbil, klidný, vyvážený a promyšlený styl. Jsme si blízko, nejen kvůli stejnému roku narození ve stejné východočeské metropoli či podobné studijní a profesionální dráze.Dlouho jsme si mysleli, že nás seznámila tvoje sestra Zdena. Tímto oslovením jsi mě poprvé pobavil, podruhé jsem však z něho již cítil tvou autoritu staršího sourozence a ochranné křídlo, jež nad ní držíš. Ta nás však k našemu překvapení neseznámila. Vyhrabal jsem kdesi černobílé foto z prehistorické doby, jak se družíme již na dětském táboře. Tvá sestra si pak dlouho myslela, že jsme vytvořili královéhradecký podvrh, a přitom jsme se znali už dobré dvě dekády předtím. Naše pravidelné nedělní diskuse u Lva se často stočí od naší alma mater, práva či finančního světa i na hory, v nichž nacházíš trochu později sportovní vyžití, o to jsi však cílevědomější a aktivnější. Občas se zeptáš, zda jsem již byl na vrcholu tvého plánovaného příštího výstupu, jaká je tam cesta, postupem času jezdíš častěji než já a na zkušenosti se spíše ptám já tebe. Vždy máš vše tak promyšleno a zajištěno, doprovází tě zkušení horští vůdci, plánujeme společný výstup.Oba se vracíme postupně z Londýna do Prahy a zde díky tobě poznávám i tvou Hanku. Občas zajdete k nám na víno, dívám se na vás na té naší zelené pohovce, jak vám to spolu sluší, jsem za to kvůli tobě moc rád. Takového spokojeného, vtipného a bystrého společníka si tě budu vždycky pamatovat, kamaráde! Tvůj J.P.

Magda N. 2013-03-31

Když si vybavím Ondru, vidím ho jen usměvavého, občas s šibalským pohledem, někdy skromně si postrkujícího brýle na nose, vždy připraveného s pohotovým vtípkem. Byl mi báječným šéfem v HaHolu a skvělým kamarádem v letech následujících. Jeho smrt přišla jak blesk z čistého nebe, tak náhle a s tak devastujícím účinkem. Slovy nelze popsat, jak úžasný Ondra byl a jak moc nám všem bude chybět. Přijměte prosím všichni mou nejhlubší soustrast nad ztrátou jednoho z nejskromnějších přátel.PS Jak osudově jsi mi Ondro předminulý týden mi v mailu napsal:"V minulosti jsem vzdy menil svuj profesni a/nebo osobni zivot ve triletych intervalech, takze uz pretahuju :-)"'

Zakhele H. 2013-03-30

I know Ondrej from King's College London, where I was studying for my doctoral studies. He taught me the Legal Aspects of Capital Markets. When he marked my class essay, he commented using social networking emiticons to express surprise or laughter etc. I now use these emiticons when commenting on my student scripts, some of whom find this way of commenting quite intriguing. He was a great teacher and i enjoyed his classes. May his soul rest in peace!

Craig and Kathy S. 2013-03-30

We are Zdenka's brother in law and sister in law. Kirk Samson's brother. Uncle and Aunt to Mark and Danika', 'We will always remember Ondrej as a warm and caring person. Our first impressions of him came from the memorable "you WILL bring my sister chicken soup" (addressed to my brother Kirk) speech at Kirk and Zdenka's wedding rehearsal dinner. And he was serious, so that had better be remembered!Most recently when Ondrej was with our group in Ireland, we will remember that first evening there. A typical cold and windy summer evening. We were trying to barbecue chicken and sausage and the supposedly "self lighting" charcoal would not light. Using burning peat moss Ondrej huffed and puffed and refused to give up on that charcoal, even though the rest of us had. He worked on it and never gave up and eventually we did have that barbecued chicken and sausage. It's funny the things you remember. That was probably the last meal we all shared together, and that is what sticks out most in our minds-the fact that he just plain would not give up. He didn't complain, kept a smile on his face and made it work! It saddens us that we won't have the opportunity to do that again, (and maybe make it easier on him!). His loss is shared by everyone, and we will miss him dearly. Craig and Kathy Samson

Dáda N. 2013-03-30

Ondra byl charismatická OSOBNOST, kterou nepotkáte jen tak na každém rohu. Byl inteligentní, příjemný, úspěšný, dokázal se prosadit v zahraničí, a přesto se nikdy nesnížil k tomu, aby se jakkoli vyvyšoval nad ostatní, i když nás s přehledem mohl strčit do kapsy všechny :), byl obdivuhodný. Čišel z něj klid a vyrovnanost, měl uhlazené vystupování a krásné ruce aristokrata, byl zábavný, a dokázal být roztomile rozverný. Nepotkávali jsme se tak často, ale kdykoli jsem byla v Londýně, udělal si čas, aby mě doprovázel, vzal večer na posezení s přáteli, a kdykoli jsem jen projížděla a přesedala v Praze na nádraží, nebo šla v Praze do divadla, ochotně si udělal čas třeba jen na půl hoďky dát si kávu a popovídat. Dokázal být vždy báječný přítel. Závidím komukoli, komu bylo dáno znát ho déle, blíže a vídat jej častěji, myslím, že on byl člověk, který dokázal každého obohatit! Je nespravedlivé, že takový člověk, který má světu co nabídnout, na kterého mohou být jeho rodiče právem hrdí, člověk s tak milým úsměvem, měl odejít tak brzy!

Faye, Harland & Lee S. 2013-03-30

It has been our privilege to know Ondrej (OJ) since Zdenka and Kirk‘s wedding. Over the years we have had Christmas with him and the family in Oslo, traveled to Ireland for Kirk’s birthday, and exchanged many Skypes and pictures back and forth. He was a great son, brother, uncle to his family and a friend to many. We will miss you always OJ. Love Faye, Harland and Lee Samson

Leslie B. 2013-03-29

I taught him in a class at Charles University in 2000.', 'I met Ondrej in 2000 when he took a class from me at the Charles University when I was teaching there on a Fulbright grant. We became friends and I met up with him once or twice when I returned to visit Prague. In 2001, he asked me to write him a letter of recommendation for a graduate program that he was applying to in the US. I'm enclosing it below because it says a lot about him. I last saw him in 2004 and last heard from him in 2007, but I will miss his presence in this world and am sad that I'll never see him again. My condolences to his family, friends, and partner.

Jana K. 2013-03-29

Ondro, byl jsi skvělý človek, vybavuje se mi ten tvůj lišácký úsměv, jak koukáš na nás všechny kolem a jak se bavíš pohledem na ty ptákoviny co děláme. Klobouk dolů, ve všem co jsi dělal jsi byl třída a nebylo toho málo, co by ti ostatni mohli závidět, vlastně i jako tanečník jsi nebyl k zahozeni... Ondro, už teď nám tu chybíš...

Iveta K. 2013-03-29

Ondřeji, odešel jsi příliš brzo. Budeš nám chybět. Snad je Ti teď lehko. Děkuju za hezké vzpomínky a mezi námi na věky všechno dobrý...

Daniel Š. 2013-03-29

Ondru znám od roku 1998 a nikdy by mě nenapadlo, že může nastat takováto chvíle. S Ondrou jsme společně sdíleli velkou lásku k horám, kam jsme podnikli několik expedic a prožili nezapomenutelné chvíle. Chci se s Vámi podělit o jednu osobní zkušenost s Ondrou, která ho podle mne vystihuje nejlépe. Loni v létě jsme spolu s Ondrou a Vaškem jeli na naši každoroční horskou expedici do Itálie. Chtěli jsme strávit krásné chvíle a dobít baterky způsobem, který máme rádi a naplňuje nás. Při jednom z našich přechodů přes hřebeny v lehce proměnlivém počasí, jsme potkali 2 starší Italy, kteří chtěli dobýt vrcholek. To bylo vzhledem k podmínkám nebezpečné a nám se podařilo jim jejich záměr rozmluvit a společně pokračovat dál. Asi po deseti minutách jsme narazili na sněhovou závěj, která nám zabraňovala bezpečně pokračovat v cestě po skále. Ondra byl z nás nejzkušenější a věděl, jak v této situaci postupovat a zorganizoval celou naši skupinu při překonání překážky. Působil jako vždy zcela klidně a sebejistě.Pokud jste na skalách s někým na jednom laně, musíte si vzájemně věřit. Ondra měl vždy mojí 100% důvěru. Věřil jsem, že pokud jsem s ním na jednom laně, nikdy se mi nemůže nic stát. Ondra je jeden z nejlepších lidí, jaké jsem kdy v životě poznal. Byl to BOREC - CHLAP, který se nebál podpořit druhé a stál při nich i v nepříjemných chvílích. Kamarád, o kterého jste se nebáli opřít. Ondra má můj respekt a hluboce si ho vážím pro jeho férovost, kamarádství, skromnost, spolehlivost, držení slova a jeho smysl pro humor.Vím, že Ondra velmi miloval svou rodinu a partnerku, s kterou byl velmi šťastný. Jeho láska zůstane vždy v našich srdcích.S úctou Daniel – náčelník

Annina T. 2013-03-29

Ondrej was one of the most intelligent people I have ever met in my life. He was on his "own league" professionally. He always saw the big picture and at the same time, knew the smallest detail, in any matter. He was patient and always willing to share his knowledge. On the personal side, he was really good company. I often had lunch with him and we got sandwiches from a small shop where everybody knew him. He told me about his life in Prague and his dreams of returning there. He also told a lot about climbing and the places where he had been doing it. At the same time he was always interested about me, my life and what I had to say. Last time I saw Ondrej was September 2012 in Luxembourg where he came to spend a weekend with his girlfriend. My husband, our twins, Ondrej, Hanna and myself had a cheerful lunch and a nice walk around the city together. I took pictures of this happy couple holding hands, smiling to each other... I cannot understand what has happened. Why him? Why it is always the best who leave us first?

Professor Jan Dalhuisen 2013-03-29

As an educator these are the most devastating notices one can get concerning former students, in the meantime colleagues, who have not yet reached their prime and now never will. It is the waste and loss of a life's promise that is the most desolate aspect of tragic events like these that come to us through what was in this case probably no more than an unfortunate slip. I had a great liking for Ondrej even though he was one of the more private of my students; they are mostly also the most loyal and he became a much valued friend. I rated his intellect very highly. He also had a quick wit and great sense of humor, was in the meantime unusually modest for someone of his generation which made him extra lieable. He took his work and the private practice in which he was engaged most seriously. However, I always hoped that in the end - as I had done - he would come back to academia for which he was eminently suited and that was a kind of understood. He was a very good teacher also which became clear when he taught with me at King´s during the time he lived and worked in London. From our very recent communications it was clear, neverthelss, that he was not ready or not in a position to make these choices now. I understood this entirely and respected it, was willing to wait for what cannot now happen. There are not many of his likes around. I have or have had the privilige of teaching in the best institutions in the world and know only too well that true talent is very scarce. He had it and also for this reason his departure creates in me a great sense of loss and despondency, both at the intellectual and personal level. Her was a family person. I feel extremely sorry for his parents and his other loved ones and offer my deepest sympathy.

Jurian Van P. 2013-03-29

Dear family and friends of Ondrej,Ondrej and I followed an LLM at King's College London in 2001-2002 and we stayed in the same residence, King's College Hall. Until a couple of years, we exchanged New Year's wishes and via Linked-In I was aware of his brilliant career.Ondrej died on my 35th birthday...In KCHall, we often had breakfast and dinner together and I also played squash with him.Like me, he appreciated the benefits of a catered residence :-)I think he also liked English and domestic football and sport. This is extremely sad and tragic. This weblink to share memories is impressive and an appropriate tribute to his personality. I keep the best memories of Ondrej and my thoughts are with him, his family and friends.Warm regards, Jurian Van Parys (Brussels, Belgium)

Beata R. 2013-03-29

Asi neexistuje nic, co by v současné době zmírnilo bolest mámy, rodičů, sourozenců a jeho přítelkyně. Přeji vám všem, aby čas, který malinko zhojí bolesti byl k vám milosrdný. Myslím, že Ondrěj ( dnes už možná anděl) vám v tom bude pomáhat.

Richard B. 2013-03-29

“This is a great tragedy. I hired him for ICMA. He also had an extremely good legal mind. His academic successes in the UK - as a non-native English speaker - were utterly unique.

Timothy B. 2013-03-29

That is sad news indeed. I dealt with Ondřej a great deal when he was at ICMA and I was at LIBA. He was always a joy to work with. Timothy Baker, Consultant, ICMA

Ruari E. 2013-03-29

ndřej was my predecessor here at ICMA in supporting our lead-manager constituency (LDC and PMPC)... He also had a wry sense of humour and a sharp mind and was an acute observer – nearly sphinx-like during meetings. He was also fearsomely efficient (to this day I have not once been able to match his timeliness in LDC circulations). In short, I thought him one of the most impressive operators of my generation.... He was also great company and I, for one, will sorely miss him.

Chris O. 2013-03-29

I was shocked and saddened this afternoon to hear of Ondrej's death. Ondrej took over a difficult role at ICMA, monitoring the regulatory developments which would affect the primary markets for international debt. His predecessor had been a lifelong capital markets banker and a very longstanding member of IPMA.Ondrej had big boots to fill. But he did it with consummate skill, enthusiasm and professionalism which impressed all those in the capital markets in London with which he worked. In addition after working long days at IPMA/ICMA he would go on to KIngs College in the evenings either working on his PhD or giving lectures to young law students.Happily he occasionally found time to have a beer with colleagues. I often told ICMA senior management that we must look after Ondrej because he was an invaluable colleague whom we could not afford to lose.To hear of his demise when so young is desperately sad and one can only take some small crumb of comfort that he died while engaged in an activity which he loved.

Aleš B. 2013-03-29

Seděl jsem s ním v lavici na gymplu', 'Je nespravedlivé, že lidé, kteří by si zasloužili zemřít, žijí, zatímco ti, kteří by si zasloužili žít, umírají. Ondra byl naprosto výjimečným člověkem a svými lidskými i profesními kvalitami tak byl naprostou jedničkou mezi všemi. Kdybychom byli všichni tak dobří jako on, svět by vypadal úplně jinak... Sbohem Ondro, budeš nám chybět :-(