Vzkazy a vzpomínky
Děkujeme za upřímné a procítěné vzkazy, které jsme i díky tomuto webu dostali. Je utěšující a dojímající vědět, že Ondřej vstoupil do života tolika lidem a měl na ně tak velký a tak pozitivní vliv. Nebyli jsme schopni vám odpovědět jednotlivě na všechny vzkazy, ale znamenají pro nás strašně moc - slz, ale i toho hezkého…
Prosíme vás, abyste i nadále s námi sdíleli vaše vzpomínky, vzkazy, fotky, či historky. Pro přílohy nebo osobní email můžete použít tuto adresu: rememberingondrej@gmail.com. Uvítáme i jakýkoli komentář k těmto stránkám. Děkujeme.
Níže je řada vzpomínek, které trefně charakterizují Ondřejovu vyjímečnou osobnost...
Od přátel a kamarádů
Sandy R. 2013-04-24
I met Ondrej while working on an international law project sponsored by UNIDROIT in 2002. Since my interaction with Ondrej was strictly professional and I only met him a few times (beginning in 2002), I do not have many experiences to share, but I can say that he was one of the few people I knew that cared so deeply and brought so much brainpower to the area of commercial and insolvency law I specialize in. He had such enthusiasm for the legal analysis! It was a privilege to have known him and I am so sorry he has been lost.
Yousef A. 2013-04-13
I am deeply sad to learn that Onderj passing away. I have known Onderj for the last five years and I first met him when we worked together in Linklaters law firm in London office. I also met him after he left London in 2009 during my visit to Prague in April 2009 and we had a nice and long chat in one Saturday. Onderj was such an honest, pleasant and positive man and would always be remembered!
Alan S. 2013-04-08
Before I knew we picked camp names I honestly thought Ondrej was called Zorro. This made home so cool to me. I have so many fond camp memories, from singing Backstreet Boys in a crowded restaurant to sinking into the lake. However, I want to share a memory about him rather than with him. I returned home from camp and showed the pictures to my grandmother who kept on mistaking Ondrej for me. (Yes, we both wore glasses and had relatively the same colour hair and were around the same height) I often didn't correct her because Zorro was doing so many cool things in those photographs and he looked so at ease with himself, whereas I was a unsure geek. I looked at those photos for a few years and kept on reminding myself to be more like Zorro and less like Apu.
Ivan B. 2013-04-05
Ondrej was both professional and very personable two traits which for many are mutually exclusive but for Ondrej they rested easily together. Words cannot express the loss that you have suffered, hopefully it should help you in your grief to know how respected and admired Ondrej was by his professinal colleagues. Ondrej will be sadly missed.
Jenni T. 2013-04-04
What a shock! I came across Ondrej when he was in his role at ICMA and was always impressed by his intellectual acuity and organisational prowess. His name always stuck in my mind and we shared a joke about my email server reversing his first and second names so I was always tempted to call him Petr Ondrej (the homophone Peter Andre - the rather witless "Tango"-ed UK Reality TV "star" - how different could two men be!!). He will be missed and my heart goes out to his family and friends. I'm so sorry for your loss. His life meant something and there is a hole left behind.
Šárka P. 2013-04-03
Naše rodiny se kamarádily a znali jsme se také z GJKT. Pamatuju se dodnes, jak jsme si hráli u rybníka Cikán. Myslím, že mi Ondra bral moji panenku a já zase jeho hračky. Taky jsme se tam koupali a naše mámy si povídaly a povídaly. Pak mé dětství provázel zdálky - jako ten, co zná všechny vlajky světa, jména všech prezidentů, nepolapitelně chytrý. Krátké setkání na gymnáziu: laskavost a nadhled. No a tak to zůstalo napořád...zůstane napořád. Šárka Patková, Sýkorová
Julia M. 2013-04-03
I work at Clifford Chance (a law firm in London). I dealt with Ondrej whilst he was at ICMA. I was so sorry to hear the sad news about Ondrej. I work at one of the law firms in London (at Clifford Chance) and I dealt with Ondrej on some of the working groups he chaired whilst he was at ICMA. Ondrej guided the working groups with such a gentle, charming and positive manner. He will be sadly missed. Please accept my deepest condolences for your loss.
Christian H. 2013-04-03
I got to know Ondrej when we worked togehther at ICMA (Ondrej in London and I in Zurich). Ondrej was always an incredibly nice and helpful individual and a great character. We have stayed in touch after we both left ICMA. I am very sad about what happened to him.
Jitka a Standa S.2013-04-03
Ondrejuv odchod nas velmi zasahl a jelikoz se nemuzeme zucastnit posledniho rozlouceni, dovolte nam, abychom cele rodine vyjadrili nejhlubsi soustrast alespon touto cestou. Verime, ze cas vyhladi bolestne rany a zbydou vzpominky na veseleho kluka, ktery svou povestnou cestnosti, inteligenci a gentlemenstvim delal cest svemu jmenu. I nase deti na nej budou vzpominat jako na strejdu, ktery se nikdy nebranil s nimi povidat o cemkoli. Jak paradoxne, naposledy pri spolecne ceste autem z kurzu preziti v prirode.
Ivana W. 2013-04-03
Ondru jsem poznala na právech jako velmi milého, usměvavého, vysoce inteligentního a upřímného člověka, se kterým si člověk vždycky dobře popovídal. I po studiích jsme se čas od času scházeli na oběd a Ondra zůstal, i přes své profesní úspěchy, vždycky stejný jako za dob studií. Při setkání s ním jsem měla vždycky pocit, že Praha není až tak nehostinné místo. Teď, když jsi tak náhle odešel a ten plánovaný oběd si už nikdy nedáme, zůstal velký smutek, ale i vzpomínka na vždy usměvavého a optimistického kamaráda, která zůstane! Ondro, vím, že tu s námi v našich srdcích budeš vždycky! Přijměte, prosím, mou nejhlubší a upřímnou soustrast! Ondra byl opravdu výjimečný člověk!
Lenka Z. N. 2013-04-03
Byli jsme spolužáci na PF UK, kamarádi z "kolejní bandy". S Ondřejem jsme chodili ve dvojici ke zkoušejícím. Byla jsem poněkud nervózní, protože Ondřej byl výborně připravený. Velmi inteligentní, disciplinovaný...tak si ho pamatuji. Na konci jsme spolu tančili na One od U2. Krásný moment...Ondřej byl společenský, milý, prostě kamarád, se kterým je člověku dobře. I tak si ho budu vždy pamatovat.
Marcela V. 2013-04-03
Zpráva o té tragické události mě velice zasáhla i přesto, ža jsem Odřeje znala jen krátce, ale o to větší vzpomínku ve mně Ondra zanechal. Byl to velký muž s velkým srdcem. Muž, který byl galantní, vtipný a velice inteligentní. Muž, jemuž rovného jsem zatím nikdy v životě nepotkala. Ondřej mi ukázal, jak úžasný člověk dokáže být a jak důležité je užívat si každého okamžiku života, který máme. Znala jsem jej z doby, kdy jsem žila v Lodýně a byl pro mě majákem v cizích vodách, na který se vždy mohu obrátit a spolehnout. Ondro, jsem vděčná, že jsem tě mohla poznat a nikdy nezapomenu, že jsi byl a věřím, že v srdcích lidí zůstaneš už navždy!
Petra H. 2013-04-02
Ondřeji, to, co jsem prožila, když jsem se dozvěděla o Tvé nehodě z emailu od Evelyn, bylo děsné. Pokaždé, když jsem slyšela o neštěstí na horách, vždy jsem si vzpomněla na Tebe, protože jsem věděla, že Tobě by se to nikdy nemohlo stát. Nebyl jsi ten, který frajeřil, který by zbytečně riskoval. Bohužel, Tvůj osud vzal do svých rukou "ten nahoře" Dovolte mi, abych Vám také trochu přiblížila, jak moc pro mne Ondřej znamenal, i když jsem ho znala krátce... Tehdy v Londýně, rok 2004-05, kam jsem odjela za "zkušeností", jsem potkala Ondřejovo kamaráda, který nás seznámil. Ondřej na na naší první společné schůzce působil velice skromně, mile. Objednali jsme si pintu piva, povídali, smáli se... Potom jsme se scházeli nepravidelně, ale to nezměnilo nic na tom, že jsem si Ondřeje začala neuvěřitelně vážit. Nejen pro to, jak bych chytrý, obětavý,... vždy byl na telefonu a já věděla, že i kdybych mu zavolala o půlnoci, pokaždé mě potěší, pomůže, zvedne náladu. Oba jsme měli rádi Starbucks kávu, jejich sladké muffiny, tam jsme byli schopni povídat až do zavíračky. Ukázal mi, že hodnoty v životě jsou úplně jinde, že postavení v práci neznamená nic... Jako holce mi dokonce vybíral boty - Ondřej byl právě ten, který mi ukázal krásu běhání. Vzal mě v sobotu do jeho oblíbeného londýnského obchodu, kde mi pomohl vybrat ťapky, ve kterých mě měl trénovat na půlmaratón. Nikdy jsme spolu běhat nebyli, ale vždy jsem si vážila jeho rad, jak se vytrénovat, abych mohla běhat s ním; jak jsem se ztratila v jednom z londýnských parků, kde Ondřej běhal a já, stojíc na druhém konci mačkala v ruce připravenou čokoládu pro vítěze. Nezapomenu na mojí oslavu narozenin, kdy mě neuvěřitelně potěšil svojí návštěvou, u večeře jsme se hrozně nasmáli, jak bylo zvykem každého našeho setkání. Na vtipné emaily, které jsme si pravidelně vyměňovali. Na prodloužený víkend v Paříži, kde musel vypít láhev vína sám, protože já jsem usnula. Na francouzské snídaně, obědy, na cestu vlakem z Paříže, kde jsem mu neustále brala noviny (omlouvám se Ti, ale chtěla jsem si povídat), na úžasné vyprávění o Tvé rodině, synovcích, návštěvách u sestry v cizině,... na naše sliby, jak se sejdeme, jak mi představíš mi Hanku a já Tobě manžela s dcerou. Starbucks už si bohužel spolu nedáme, ale pokaždé, když tam půjdu, každá káva bude na Tebe. Ondro, jak moc jsi nás všechny zarmoutil svým náhlým odchodem !!! Jak moc lituji všeho, co jsme nestihli !!! I přes to, že se nemohu zúčastnit posledního rozloučení s Tebou, věř, že v mém srdci zůstaneš jako ohromná lidská bytost, kterou už v životě nepotkám, která zůstane navždy velkou inspirací nejen pro mě, ale i pro všechny, kteří Tě znali. Přijměte, prosím mou nejhlubší soustrast nad ztrátou tak "velkého" člověka.
Jose M. P. 2013-04-02
In the 2009 I was in London, the police girl of airport was angry because my english is very bad, and she told me "Who is your contact in London?, how long time you've here? Where is the adress of your contact in London? What's the purpose to visit London?..." And I scared, but Ondrej saved me! He talk with the police and she let me go!! :) That night that we drunk some beers in the center of london, the best beer in my life, with Evelyn, Ondrej and other guy that I dont remember. Also we drunk beers in Greenwich, I have a picture with ondrej saying "SALUD". My condolences to the family of Ondrej, I hope that they find peace and resignation. Best Regards
Lucie K. 2013-04-02
Přijměte, prosím, mou nejhlubší upřímnou soustrast.
Marketa D. 2013-04-02
Ondreje jsem poznala diky memu skvelemu dvojceti Evitkovi alias Evusce Ondreje znam diky memu nerozlucnemu "dvojceti" Evitkovi, alias Evelyn a Evusce. Me seznameni s nim probehlo kdyz jsme s Evitkem byly ve tretim rocniku na VSE. Zrovna probihalo intenzivni obdobi zapoctu, na ktere jsme se spolu s Evelyn ucily. Prave statistika nam delala nejvetsi potize a studium vyzadovalo caste konzultace po telefonu v jakoukoliv nocni hodinu. Asi tak potreti ten samy tyden jsem Evitkovi volala kolem druhe hodiny ranni s tim, ze potrebuju pomoct se vzoreckem. Na druhem konci telefonu se k memu prekvapeni neozval mily Evitkuv hlasek, nybrz zahrmel hlas Ondrejuv (tohoto casu perspektivni koncipient v pravni praxi, vstavajici v 6:00 rano) se zpravou "Marketo, vis prosimte, kolik je ted hodin???!!!" To byl jediny pripad, kdy jsem u Ondreje videla mirne rozcileni. :-) Vsichni z jeho okoli uz popsali jeho skvely charakter a mirnou povahu. Me nezbyva vic nez dodat, ze Ondrej byl cista a dobra duse, clovek po kterem zustava obrovska prazdna dira, kterou nelze nicim zaplnit.
Ajit D. 2013-04-02
I was very saddened to recently learn of Ondrej's untimely passing. Ondrej and I were room mates at Linklaters law firm in London and maintained our friendship upon his return to Prague. His intellectual ability was unquestionable. And his approachable, informal and multi-faceted demeanour made him a pleasure to be around. My enduring memory of Ondrej is that of a true gentleman. Quiet and modest despite having so much to shout about. His character is testament to his family and loved ones.
Lucie Š. 2013-04-02
Jsme spolužáci z právnické fakulty Ondra byl obdivuhodný člověk... Ráda vzpomínám na naše skoro pravidelná štedrovečerní setkání u Morového sloupu na náměstí v Hradci, či vzájemné povzbuzování na startu pražského 1/2 maratonu....Moc na něj budu myslet i při tom letošním... Upřímnou soustrast celé rodině a Hance. Ondřej byl opravdu výjimečný človek, který bude, myslím, chybět všem, co ho znali a měli ho rádi....
Lucka A. 2013-04-02
Ondro, nikdy nezapomenu na chvíle, kdy k nám do kanceláře v Haho chodili lidé s prosbou o radu ... často jsem měla pocit, že nejsem v advokátní kanceláří, ale v psychologické poradně ... už jsme i žertovali, že si pořídíš takové to Freudovské křeslo. Měl jsi velký respekt. Velice si Tě vážím i za Tvou lásku k horám, která nás spojovala...škoda, že jsou často tak kruté. Tento týden za Tebou odešla moje milovaná babička. Uklidňuje mě, že jste oba vzájemně v dobré společnosti!
Lenka "Machajda" N. 2013-04-02
Když jsem se jako šestiletá přestěhovala do "Klumparky", netušila jsem, že ve druhém patře se nachází rodina, ve které naleznu skvělé přátele. Nepamatuji si naše první setkání, ale vím, že od té doby jsme spolu my čtyři( Ondřej, Zdenka, Radka a já) trávili každý den. Vymýšleli jsme si neuvěřitelné hry, lítali po bytě a hledali něco, co by nám nahradilo mikrofón, příp. hudební nástroje. A tam se možná zrodil tvůj jedinečný hit " V centru města spadli nám do těsta". Nepamatuji si celý text, ale ten refrén byl jedinečný! Vzpomínám, jak jsme se všichni strašně smáli, tekly nám slzy, břicha bolela, nemohli jsme přestat, protože ty jsi postupně přidával další a další sloky. Teď nám tečou slzy, ale jsou to slzy nepředstavitelného smutku. A já bych dala cokoliv za to, aby ty slzy byly od smíchu a abys nám, Ondřeji, zazpíval svůj hit Ty sám.
Dan Z. 2013-04-02
Ondro, bylo mi velkou cti Te poznat! Slova muzou tezko vyjadrit co se deje v nasich hlavach od chvile, co jsme se dozvedeli smutnou zpravu o Tvem odchodu. Nicmene to, jaky jsi byl a co jsme spolecne (v praci i mimo ni) prozili, to zustane v nasich vzpominkach navzdy.
Jíťa 2013-04-02
Ahoj Ondro, ani nevim co ti mam napsat, dnes jsme se konecne meli videt po nekonecnych rusenich a presouvanich schuzky... Jsem rada, ze jsem te poznala, nikdy nezapomenu na to kdyz jsi se ucil na advokatky anebo kdyz jsi nadsene ridil zaoceanskou lod v Britskem namornim muzeu...ne teda ze by ti to uplne slo:)Dekuju ti za chvile spolecne stravene a za podporu, kterou jsi nikdy nesetril, at jsem vymyslela sebevetsi kravinu. Byl jsi clovek, ktery me vzdycky umel rozesmat a tvuj sibalsky usmev bude v mych vzpominkach navzdy. Jsou lide, kteri zustavaji v nasich vzpominkach a lide, kteri navzdy zustavaji v nasich srdcich, tak jako ty...
Pavel A. 2013-04-02
S Ondrou jsem se potkal pouze několikrát, vždycky jsme si povídali o našich společných zájmech a hodnotili naše zážitky. Vnímal jsem ho jako vyjímečného, hodného a chytrého člověka s nadhledem a smyslem pro humor. Jsem rád, že jsem ho mohl poznat a strašně mě mrzí, že odešel. Ztrátu, kterou jste utrpěli prožívám s Vámi a přeji Vám, abyste měli dost síly se s ní poprat.
Attilio B. 2013-04-02
Ho conosciuto Ondrej (OJ come lo chiamava Kirk e lo chiamavamo tutti ormai) al Vostro matrimonio e lo ho incontrato successivamente nei nostri viaggi fra ragazzi di ogni primavera ed ho sempre pensato che fosse una cara e gentile persona, dotata di una grande intelligenza che per umiltà e saggezza non faceva mai pesare agli altri. Ritengo che fosse un uomo solido, gran lavoratore, senza grilli per la testa e sicuramente un punto di riferimento per tutta la Vostra famiglia e i bambini. La prima volta che l’ho visto non sapevo neanche chi fosse....aveva preso con noi l’autobus che dall’aeroporto di Praga portava alla prima fermata della metropolitana, occhiali sul naso capelli rasati e l’impazienza di scendere. L’ho riconosciuto 2 giorni dopo al Vostro matrimonio! Non gli ho mai rivelato questo fatto singolare. L’ho incontrato poi a Bruxelles e recentemente ad Amsterdam, dove abbiamo passato insieme un paio d’ore di domenica 10 marzo passeggiando per il centro della città, quando ormai tutti erano andati via.
Petr B. 2013-04-02
Milí Ondrovi nejbližší, předpokládal jsem, že Vám budu moci osobně a do očí vyjádřit mou nejhlubší soustrast nad úmrtím Ondry, skvělého člověka, skromného, zdvořilého, pracovitého, vynikajícího ve své profesi, ale hlavně zkrátka lidského, člověka s velkým Č. Měl jsem tu čest s ním spolupracovat úzce na několika projektech, sdílet společný čas na služebních cestách i posezení v restauracích a vždy to byl člověk, jemuž jsem mohl plně důvěřovat a jehož jsem si velice vážil. Jeden z těch úplně nejlepších v celé naší velké advokátní kanceláři. Bohužel, náhlá nemoc mi podle všeho neumožní zúčastnit se zítřejšího obřadu, a tak Vám musím výše uvedené sdělit pouze takto, neosobně, přesto ale upřímně. Také jsem v naší rodině zažil tragické předčasné úmrtí a vím, že je toto pro Vás obrovsky obtížné období - přeji Vám proto především hodně duševní síly a ještě jednou přijměte prosím mou nejhlubší soustrast. S úctou Petr Bříza, Ondrův kolega z advokátní kanceláře.
Adrian G. 2013-04-02
Having worked with Ondrej at ICMA my lasting thoughts will be of his good nature and you could not possibly meet a more charming person. very sad news.
Sami C. 2013-04-02
We met when he was a student at King's College London in 2001/2002 and I was one of his teachers. Rarely have I come across such a considerate and brilliant student who went on to pursue such a remarkable career. His tragic departure is a great loss for everyone who ever met him.
Julie D. 2013-04-02
Ondrej (aka OP),I am so incredibly heart broken to hear the sad news of your tragic accident. I guess the only sense I can try and make of this terrible news, is that you really must have been an angel put on this earth for us, as the things you have taught me is: to laugh uncontrollably, make time for people you care about, be a genuine, kind and generous person, be modest about who you are and what you have achieved and success, deep relationships and friendships will follow - your very existence proved that. I knew you were such a special person from the day I met you in 2007 @ ICMA and you came over and started chatting to me while I made a drink in kitchen. The first things that struck me about you was your warm smile, an amazing amount of charisma, the mischief in your eyes and your wicked sense of humour. We became such good friends straight away. I loved teasing you about your ridiculous christmas jumpers, I'm sure you remember the christmas card i gave you with the guy in a cheesy christmas jumper just like yours and how we laughed about it together every christmas thereafter. Thanks for all the catch ups post ICMA, they will be deeply cherished forever. You were truly one of my most favourite people and I had so much time for you. OP I don't know why you were taken so soon but I imagine for your friends, family and lovely girlfriend, you have left a huge hole in their lives because you truly were an example to us, full of love and such a humble man, a true legend and inspiration I will miss laughing together so much, there is no one with your sense of humour. You have taught me that life is just so unpredictable, you don't know what lies around the corner and in memory of the wonderful person you were, I will make every effort to live my life to its fullest. I hate that you have been taken away so suddenly and so tragically, you didn't deserve this but the only comfort I can take is the fact you were doing something you truly loved, when it happened. I hope you are smiling up there OP and making all the angels laugh just like you did for all of us down here. Until we meet again, thank you for all the the things you taught me about how to be an incredible person and truly touch the people who were lucky enough to have known you. I am honoured to have known you, even if it wasnt nearly long enough. I'll never forget the wonderful Ondrej 'Cheeky-Monkey' Petr. Love, Julie XxxX
Ivo Ř. 2013-04-02
Ondrášku (takhle Ti říkala naše milá paní profesorka Rybová na Gymnáziu J. K. Tyla v Hradci Králové - a pak Ti to u spousty Tvých kamarádů zůstalo, u některých navěky, třeba u mě), ode dne, kdy už mezi námi nejsi, se mi hlavou prohnaly stovky vzpomínek. Nevím, jakou mám vybrat sem. Zda se vrátit na gymnázium, nebo k prázdninám v Žirovnici, nebo ke své návštěvě Londýna v roce 2008 (kde jsme spolu viděli a slyšeli zpívat Bruce Springsteena asi z pěti metrů, zatímco za našimi zády se tísnilo asi 70 tisíc zoufalců, kteří prostě nestáli TAK BLÍZKO jako my), anebo k Tvým návštěvám Hradce, když jsi už byl úspěšný pražský právník, ale kdykoli jsi zavítal zpátky do východních Čech, nezapomněl ses stavit za mnou... Vídali jsme se poslední dobou málo - a mě to teď strašně mrzí a asi právě proto mě to táhne k jedné vzpomínce, která má (jak jinak, v případě nás dvou) hudební základ. Když jsme chodili do prvního ročníku gymnázia, byl jsi z nás nejlepší. Ale nikdy jsi nemachroval, všeho jsi dosáhnul čestně, potichu a bez ostrých loktů (což platilo od té doby napořád, jak potvrdí každý, kdo Tě znal) a naopak jsi všem pomáhal. Mně třeba s matikou, protože všechno, co se týkalo dvou- a víceciferných čísel, byl pro mě problém (což taky platí od té doby napořád). Ve všem jsi byl napřed a kdykoli jsem potřeboval, byl jsi mi oporou. Do některých věcí jsme ale poprvé pronikali současně. Nemám teď na mysli nelidské utrpení v tanečních, nýbrž angličtinu, která tou dobou ještě nebyla Tvou druhou mateřštinou. Poslouchali jsme spolu písničky, překládali si texty, povídali o nich. Tenkrát v roce 1990 vyšlo album "Songs for Drella". Lou Reed a John Cale ho věnovali Andymu Warholovi - na rozloučenou. Závěrečná skladba se jmenuje "Hello it´s me". Její slova jsme překládali za pomoci našeho angličtináře jen "z luftu" - tištěný text jsme neměli, internet nebyl atd. Ta písnička je adresována Tvému slavnému jmenovci a je o všem, co by chtěl člověk říct nejbližšímu kamarádovi. O všem, co mu říct nestihnul - a bude ho to napořád mrzet. Tehdy na začátku našich gymnaziálních studií jsem netušil, jak bolavě se mi některá slova téhle nádherné skladby po třiadvaceti letech vybaví. Ondrášku, ocituju tady jen její začátek a konec. A přidám odkaz pro všechny, kdo by si ji chtěli poslechnout celou s námi:Andy it´s me, haven´t seen you in a whileI wished I talked to you more when you were aliveI thought you were self-assured when you acted shyHello it´s meI really miss you, I really miss your mind......Oh well now Andy - guess we´ve got to goI hope someway somehow you like this little showI know it´s late in coming but it´s the only way I knowHello it´s me - goodnight Andy...Goodbye, Andyhttp://www.youtube.com/watch?v=tBRUwowbuWI
Martin P. 2013-04-02
Byl jsem jeho financnim poradcem. Prestoze se mohl chovat jako VIP clovek, byl vzdy skromnym a lidskym. Jsem pocten, ze jsem ho mohl poznat. Pokud budete jakkoliv potrebovat pomoci pri komunikaci se spolecnostmi, kde jsem Ondrovi zprostedkoval amlouvy jsem Vam plne k dispozici!
Marek V. 2013-04-02
S Ondrou jsme se znali jako kolegove v praci od roku 1999 (s prestavkou jeho pobytu v Londyne). Nechci mluvit o tom, ze Ondra byl vynikajici pravnik, ackoli bezpochyby byl. Byl predevsim vyjimecny, rovny a slusny clovek a budu si vzdy velmi vazit toho, ze jsem mel prilezitost ho dobre poznat a ze se z nas postupne stali pratele. Navstivili jsme spolu hodne krasnych mist, zazili jsme spolu spoustu legrace, byl kamaradem na ktereho se clovek mohl 100% spolehnout. Jeho nazory a postoje pro me byli jak profesne, tak lidsky velmi inspirativni a byl jednim z lidi, kteri me zasadne ovlivnili. To, že tak nahle odesel, je ztrata kterou nelze nahradit, zustane nam vsak vzpominka na vzacneho cloveka, ktery navzdy zustane v nasi pameti a v srdci.
Jiří Š. 2013-04-02
“Hello kolego!”, slyším tvůj mužný hlas před naším „Lvem“, neděli co neděli náš oblíbený Lion u Piccadelly Square sraz ve čtyři. „Hello O.J.!“, odpovídám a jdu objednat pintu naší oblíbené značky, pravidelné intelektuální rozjímání, na něž jsem se celý týden těšil, může začít. Vídám tě vždycky rád. Tvůj všeobjímající přehled a intelektuální záběr povznáší naši diskusi výše než s kýmkoli jiným. Nechlubíš se, nepřeháníš, tvůj věcný styl protknutý noblesním, vpravdě anglickým, humorem mi je tak blízký. Akademická rozvaha, kterou jsi na King’s College dále vytříbil, klidný, vyvážený a promyšlený styl. Jsme si blízko, nejen kvůli stejnému roku narození ve stejné východočeské metropoli či podobné studijní a profesionální dráze.Dlouho jsme si mysleli, že nás seznámila tvoje sestra Zdena. Tímto oslovením jsi mě poprvé pobavil, podruhé jsem však z něho již cítil tvou autoritu staršího sourozence a ochranné křídlo, jež nad ní držíš. Ta nás však k našemu překvapení neseznámila. Vyhrabal jsem kdesi černobílé foto z prehistorické doby, jak se družíme již na dětském táboře. Tvá sestra si pak dlouho myslela, že jsme vytvořili královéhradecký podvrh, a přitom jsme se znali už dobré dvě dekády předtím. Naše pravidelné nedělní diskuse u Lva se často stočí od naší alma mater, práva či finančního světa i na hory, v nichž nacházíš trochu později sportovní vyžití, o to jsi však cílevědomější a aktivnější. Občas se zeptáš, zda jsem již byl na vrcholu tvého plánovaného příštího výstupu, jaká je tam cesta, postupem času jezdíš častěji než já a na zkušenosti se spíše ptám já tebe. Vždy máš vše tak promyšleno a zajištěno, doprovází tě zkušení horští vůdci, plánujeme společný výstup.Oba se vracíme postupně z Londýna do Prahy a zde díky tobě poznávám i tvou Hanku. Občas zajdete k nám na víno, dívám se na vás na té naší zelené pohovce, jak vám to spolu sluší, jsem za to kvůli tobě moc rád. Takového spokojeného, vtipného a bystrého společníka si tě budu vždycky pamatovat, kamaráde! Tvůj J.P.
Pieter 2013-04-01
I will remember OJ as a warm, intelligent and friendly person. OJ was always present on the several city trips and guys weekends organised by Kirk. I have good memories about the talks we had about our "lawyer life" and the fun we had during these trips. OJ will be missed. I am deeply saddened by the tragic death of OJ. Please know that my thoughts are with you.
Honza K. 2013-04-01
Milý Ondro, dny pomalu plynou dál, ale ta bolest zůstává. Tak moc bych chtěl napsat desítky stran o tom, kolik pro mě znamenalo s Tebou pracovat a snad se i považovat i za Tvého kamaráda. Nemám sílu. Tak bych Ti chtěl jen poděkovat za všechny ty věci, které se zdály být tak běžné a u kterých teď vidím, jak byly důležité - pracovat s Tebou, pokecat nad kávou v kuchyňce nebo na poledním obědě, udělat tah po barech, lyžovat, jít na koncert. Byl jsi tím nejlepším učitelem, kterého jsem si mohl přát, byl jsi člověkem, který vždy dokázal druhého vyslechnout a pomoct, po rozhovoru s Tebou všechno vždy dávalo smysl. Nikdy nezapomenu. Měj se a slibuju, že ten Springsteenův další koncert někdy určitě dáme.
Kat 2013-04-01
Ondro, my dva osobne jsme se mohli pred par lety presvedcit, ze vzdalenost nehraje zadnou roli, a i pres 19 000km k sobe mohou mit lide blize nez mate nekdy s nekym ve stejne mistnosti.... Pro mne jsi tedy porad zde a nikam si neodesel. Akorat ted uz mas asi blize k te rainbow, kterou jsme spolu v Geneve obdivovali. Budu si Te navzdy pamatovat stastneho a veseleho, protoze jinak jsem si Te nepamatovala ani predtim...Mej se tam krasne a na brzkou shledanou ;-) Budu se tesit!...x
Vašek A. 2013-04-01
Ahoj Ondro, nevím, že Ti je teď dobře, a že jsi našel klid. Možná teď sedíš s Michalem na horolezeckém obláčku a díváš se zpět na svůj život. Ač jsem Tě znal jen posledních osm let, vím, že je na co koukat. Musím říci, že jsem osudu vděčný zato, že zkřížil naše cesty. Bylo skvělé s Tebou sdílet kancelář, znát Tvé vtipné týdenní rituály a bavit se zábavnými historkami ze života. Byl jsi společně s Pepou prvním člověkem, kterého jsem v kanceláři potkal, neb jsi mě na pohovoru přijímal. Když jsi pak byl v Anglii, učil jsem z Tvého skvěle zorganizovaného know-how, a přitom si Tě velmi vážil jako excelentního právníka. Obdivoval jsem Tě za Tvůj stoický klid i ve vypjatých situacích, a za Tvůj humor, kterým jsi mi dokázal dát vždy moře energie. Teď leží v naší kanceláři Tvá horolezecká krosna a ve mně se mísí pocit smutku a tisíce vzpomínek. Hodně vzpomínám na naše cesty do hor - na Tofanu, na Madonnu, na Gerlach, na Chamonix… Vím, že jsme tam byli všichni šťastní a chtěl jsem Ti říci, že až zase v budoucnu polezu na další kopec, budeš tam se mnou. Zůstáváš navždy v mém srdci obrovskou inspirací…
Soňa A. 2013-04-01
Milý Ondro, tvůj náhlý odchod byl pro nás všechny obrovským šokem. Nechtěli jsme tomu věřit. A i dnes bychom si přáli, aby to byl pouhý špatný sen, ze kterého se ráno probudíme. Bohužel. Taková přání se mohou splnit asi jen v pohádkách. Není dne ani hodiny, abychom na tebe nemysleli, nevzpomínali a nesmutnili. Byl jsi výjimečný. Byl jsi jiný. A svojí osobností jsi ovlivnil každého, kdo tě potkal. Vyzařovala z tebe zvláštní klidná síla. Neztrácel jsi hlavu ani v největším zmatku a vždy jsi ostatním naopak uměl dodat dobrou náladu. Cítili jsme se v tvé přítomnosti jednoduše dobře. Nikdy jsi nezkazil žádnou legraci a vedle tvrdé práce sis vždy našel i čas na odpočinek a setkání s kolegy a přáteli. Byl jsi společník, který většinu večera tiše poslouchá, usmívá se, popíjí a když něco tu a tam prohodí, všechny rozburácí smíchem. To teď zůstane pouze v našich vzpomínkách. Tvá smrt v nás všech vzbuzuje otázky. Proč právě ty? Proč tak brzy? Jediná odpověď, kterou člověk může jakž takž přijmout je, že to musel být osud. Volba tvé duše, kterou před narozením učinila a kterou musíme pokorně akceptovat. V tuto chvíli nevidíme všechny souvislosti a možná je ani nikdy neobjevíme. Bolest zůstane bolestí a i když ji čas bude tišit a léčit, jizva po ráně v našich srdcích navždy přetrvá. Kéž je pro nás pak tato jizva připomenutím úžasného člověka, která v nás nechá probouzet naše lepší já. Byl jsi synonymem skromnosti, slušnosti, ohleduplnosti, vlídnosti, píle, férovosti a věrnosti. Uměl jsi žít svůj život naplno. To jsou hodnoty, které stojí za to mít vždy před očima, šířit a žít. Ondro, děkuji ti, že jsem tě mohla poznat a přeji tvé duši pokoj a mír.
Ivana P. 2013-04-01
Ondra byl můj spolužák z gymplu, poté, co se vrátil z USA. Ondru jsem poznala poté, co se vrátil z USA a měl nastoupit k nám do třídy na gympl. Postupem času se z nás stali velice blízcí přátelé a jsem za to nesmírně vděčná. V paměti si pečlivě uchovávám vše, co jsme spolu prožili, všechna naše setkání - a o to je ztráta Ondry ještě bolestnější. V posledních letech jsme se osobně už moc často nevídali, ale věděli jsme o sobě stále, díky našim rozhovorům přes mail, Skype či Facebook. Ondra byl velice mimořádný člověk, skromný, milý, optimista, člověk s životním nadhledem a s pořádným smyslem pro humor. Ondra mi bude moc chybět, odešel příliš brzy. Milý a milovaný Ondro, měj se tam někde ve výškách krásně, ten oběd si dáme někdy jindy a někde jinde.... Chtěla bych vyjádřit upřímnou soustrast nad ztrátou Ondry - nad ztrátou velice výjimečného člověka. Bylo mi ctí, že jsem ho znala a že jsem mohla patřit mezi jeho přátele.
Lucka P. M. 2013-03-31
Je mi to hrozne lito! Na Ondreje vzpominam jako na kamarada z detstvi, ktery nikdy nezkazil zadnou legraci.
Edmon O. E. 2013-03-31
I am deeply saddened by the news of OJ's tragic death. I did not know him well, but I do know what he meant to his sister Zdenka and his brother in law Kirk. I also know that he was a genuinely nice person that, unlike some other participants such as myself, never needed to be persuaded by Kirk to join him during the annual citytrip to places like London, Brussels or Amsterdam. He will be missed during the next one. Kazur! Dear Zdenka and Kirk, Vivi and I will not be able to come to Prague on Wednesday, but our thoughts will be with you. Please let us know if there is anything we can do for you in the time to come. Big hug from all of us.
Marcela K. 2013-03-31
S Ondrou jsem se viděla naposledy před více jak rokem. Povídali jsme o horách, maratonech a také chození v softshellu po městě a kupování košil v Londýně. :-) Určitě netušil, že si na něj vzpomenu vždy, když mě napadne sáhnout po softshellce i na cestu do práce. :-) My, co hory milujeme, je milovat nepřestaneme. Ale Tatry pro nás navždy zůstanou spjaté se smutnou vzpomínkou na Ondru.
Edmon O. E. 2013-03-31
Trouwheid his Britser in.
Erik K. 2013-03-31
It has been a week since I received the message of Ondrej's death. I write Ondrej, but I mean OJ, since that was the name under which I knew him. Death is incomprehensible, but it is beyond incomrehensible when it concerns a man you shared beer, food, and laughs with two weeks earlier. OJ was a fixture in Kirk's annual guy's weekends. Brussels, Munich, Amsterdam. A quiet, yet towering presence, with a characteristic smile, bass / raspy voice and laugh. Or rather chuckling. I will miss his war stories (usually short and to the point, both as to his outdoor exercises and trips, as to his work). I will miss his presence. I will miss OJ. Gazur. Dear Hana, Ms Petr, Zdenka, Kirk, In the midst of Easter happiness, you are engulfed in sadness. A sadness beyond imagination. I knew OJ through Kirk and Zdenka and became to know him as a true and pleasant guy. Responsible, good natured, composed, humorous. I will remember OJ as he was during our last guy's weekend together in Amsterdam. Dinner and drinks on Friday and Saturday. A movie in the afternoon. Laughing about Die Hard 5 and Iron Man 1. Final drinks in Cafe de Prins on the Prinsengracht, OJ getting the final round. A firm handshake outside and looking forwards to our next meeting in Stuttgart or elsewhere. A good memory. And a lasting memory. It's weird. It will take time to get used to the idea that he's no longer with us. I wish you strength to cope with OJ's loss.
Magda N. 2013-03-31
Když si vybavím Ondru, vidím ho jen usměvavého, občas s šibalským pohledem, někdy skromně si postrkujícího brýle na nose, vždy připraveného s pohotovým vtípkem. Byl mi báječným šéfem v HaHolu a skvělým kamarádem v letech následujících. Jeho smrt přišla jak blesk z čistého nebe, tak náhle a s tak devastujícím účinkem. Slovy nelze popsat, jak úžasný Ondra byl a jak moc nám všem bude chybět. Přijměte prosím všichni mou nejhlubší soustrast nad ztrátou jednoho z nejskromnějších přátel.PS Jak osudově jsi mi Ondro předminulý týden mi v mailu napsal:"V minulosti jsem vzdy menil svuj profesni a/nebo osobni zivot ve triletych intervalech, takze uz pretahuju :-)"
Alena a Honza 2013-03-30
Milá Jano a Zdeničko, od té doby, co jste nám s Honzou sdělily tu neuvěřitelnou zprávu, na Vás obě moc myslím a modlím se za Vašeho Ondru i za Váši rodinu.Brzy se uvidíme. S láskou Alena a Honza
Zakhele H. 2013-03-30
I know Ondrej from King's College London, where I was studying for my doctoral studies. He taught me the Legal Aspects of Capital Markets. When he marked my class essay, he commented using social networking emiticons to express surprise or laughter etc. I now use these emiticons when commenting on my student scripts, some of whom find this way of commenting quite intriguing. He was a great teacher and i enjoyed his classes. May his soul rest in peace!
Tim S. 2013-03-30
I met Ondrej when we were LLM students at KCL in 2001-2002. We both stayed at Kings College Hall for the course and because Ondrej and I stayed in rooms on the same corridor I came to know him quite well over the year. While he appeared shy and quiet to me at first, I realised as I came to know him that he was someone of great intelligence with many opinions on a wide variety of topics and I came to value his friendship and conversation. I am still in awe of his capacity for work and can recall the giant pile of reading material that he had amassed on his desk in his room as our exams approached. However he also knew how to enjoy himself, I remember a trip to the jubilee concert in London during the summmer of 2002, and being unable to match his ability to drink Saki and stay relatively sober when we marked the end of the course! Even more impressively, he withstood the awful food served in the hall, often returning from the library to the cold 'late dinners' which were left for those few residents of the hall with a good work ethic, without once complaining. We stayed in touch after the course and would meet up during his spells in London, sometimes in the Old Bank of England pub on the Strand where the LLM students met weekly during the course. We continued to exchange e mails after leaving London, though in more recent times I was less good than I should have been at staying in touch. I knew of his love of mountaineering, but it was with the utmost shock that I heard the news yesterday that he has been taken from us. I offer my sincere condolences and sympathy on this terrible and irreplacable loss. Ondrej was a terrific person, a kind friend with a big heart and a great mind, and I hope it will be some small consolation to you to know that he achieved so much and entered the lives of so many in the time that he had.
Craig and Kathy S. 2013-03-30
We are Zdenka's brother in law and sister in law. Kirk Samson's brother. Uncle and Aunt to Mark and Danika. We will always remember Ondrej as a warm and caring person. Our first impressions of him came from the memorable "you WILL bring my sister chicken soup" (addressed to my brother Kirk) speech at Kirk and Zdenka's wedding rehearsal dinner. And he was serious, so that had better be remembered!Most recently when Ondrej was with our group in Ireland, we will remember that first evening there. A typical cold and windy summer evening. We were trying to barbecue chicken and sausage and the supposedly "self lighting" charcoal would not light. Using burning peat moss Ondrej huffed and puffed and refused to give up on that charcoal, even though the rest of us had. He worked on it and never gave up and eventually we did have that barbecued chicken and sausage. It's funny the things you remember. That was probably the last meal we all shared together, and that is what sticks out most in our minds-the fact that he just plain would not give up. He didn't complain, kept a smile on his face and made it work! It saddens us that we won't have the opportunity to do that again, (and maybe make it easier on him!). His loss is shared by everyone, and we will miss him dearly. Craig and Kathy Samson
Iva R. 2013-03-30
Férový, obětavý a zodpovědný člověk, kamarád, horolezec, na jehož humor, otevřenost a vůli překonávat překážky a dostávat se dál a výš se nedá zapomenout. Upřímnou soustrast. Je mi to opravdu moc líto... Ondra byl skvělý člověk..bylo mi ctí ho alespoň na chvíli v životě potkat a poznat. Hodně sil k překonání této těžké ztráty...
Paulo C. 2013-03-30
Work in London (ICMA). I will always remember Ondrej as a gentle giant of a man with a huge heart and with so much enthusiasm for any new opportunity that presented itself. He had the best sense of humour and always wore a huge smile. At work we had many laughs when all around us wore frowns. It is with great shock and sadness that I received the news of Ondrej's passing. Ondrej is one of the kindest and genuine persons that I have met. He will be missed but never forgotten. I know you will be looking down on us with a cheeky smile and possibly a glass of something in your hand. Rest in peace Ondrej.
Rachael A. 2013-03-30
We met in Chamonix and tried to meet up each year to climb together. Dear friends and loved ones of Ondrej, I send my heartfelt thoughts to you, I’m so very saddened to hear of what has happened. Ondrej and I met some years ago in Chamonix, we were both on a mountaineering awareness course. Since then we tried to meet up once or twice a year to climb together. I’m going to miss Ondrej very much, he was a kind and thoughtful friend. Reading the messages from Ondrej’s friends and colleagues I can relate immediately with the many expressions of his natural intellect and quiet, considered approach, for this was true when he was climbing also. Whether leading a difficult pitch, shivering on a freezing cold belay, trudging through thick snow or carefully negotiating a glacier he was always quietly composed and confident, never losing patience or acting rashly. I often found myself in wonderment during difficult parts of a climb looking over to him expecting to see signs of nerves, a tremor of the leg or quaver in the voice, only to catch a glimpse of him grinning confidently, looking focused and intent. I think Ondrej loved the challenge that comes with climbing and was drawn to the mountains, he always acted with respect for the surroundings, never being complacent and he always sought the guidance and advice of the guides. This is deeply unfair and so unfortunate, why take someone who was so conscientious and dedicated in his endeavours and so kind and sincere to the people in his life? Will miss you so much, your kiwi climbing friend, Rach.
Dáda N. 2013-03-30
Ondra byl charismatická OSOBNOST, kterou nepotkáte jen tak na každém rohu. Byl inteligentní, příjemný, úspěšný, dokázal se prosadit v zahraničí, a přesto se nikdy nesnížil k tomu, aby se jakkoli vyvyšoval nad ostatní, i když nás s přehledem mohl strčit do kapsy všechny :), byl obdivuhodný. Čišel z něj klid a vyrovnanost, měl uhlazené vystupování a krásné ruce aristokrata, byl zábavný, a dokázal být roztomile rozverný. Nepotkávali jsme se tak často, ale kdykoli jsem byla v Londýně, udělal si čas, aby mě doprovázel, vzal večer na posezení s přáteli, a kdykoli jsem jen projížděla a přesedala v Praze na nádraží, nebo šla v Praze do divadla, ochotně si udělal čas třeba jen na půl hoďky dát si kávu a popovídat. Dokázal být vždy báječný přítel. Závidím komukoli, komu bylo dáno znát ho déle, blíže a vídat jej častěji, myslím, že on byl člověk, který dokázal každého obohatit! Je nespravedlivé, že takový člověk, který má světu co nabídnout, na kterého mohou být jeho rodiče právem hrdí, člověk s tak milým úsměvem, měl odejít tak brzy!
Anna Z. 2013-03-30
We met on WAYN years ago. I had a great pleasure to meet Ondrej on my trip to Prague. Sharing time with someone that intelligent, funny and unique. Ondrej, my friends and I were shared a drink and then Ondrej guided us and showed us the best place for mojito. We kept in touch online, sharing our opinions about an academic life, relationships, doctorates, students, knowledge. He always cheered me up. I am terribly sorry and I just can not believe I will never meet him again. Thank you for such an unusual person as Ondrej. I will be missing him.
Christian Ch. 2013-03-30
Ondrej was my teacher at Kings College on the LLM programme in 2008. It is very sad to hear this news about Ondrej. He was was a great teacher. It was teachers like him that inspired me to become a Professor. He will be missed. My condolences go out to his friends and family.
Faye, Harland & Lee S. 2013-03-30
It has been our privilege to know Ondrej (OJ) since Zdenka and Kirk‘s wedding. Over the years we have had Christmas with him and the family in Oslo, traveled to Ireland for Kirk’s birthday, and exchanged many Skypes and pictures back and forth. He was a great son, brother, uncle to his family and a friend to many. We will miss you always OJ. Love Faye, Harland and Lee Samson
Leslie B. 2013-03-29
I taught him in a class at Charles University in 2000. I met Ondrej in 2000 when he took a class from me at the Charles University when I was teaching there on a Fulbright grant. We became friends and I met up with him once or twice when I returned to visit Prague. In 2001, he asked me to write him a letter of recommendation for a graduate program that he was applying to in the US. I'm enclosing it below because it says a lot about him. I last saw him in 2004 and last heard from him in 2007, but I will miss his presence in this world and am sad that I'll never see him again. My condolences to his family, friends, and partner.
Jana K. 2013-03-29
Ondro, byl jsi skvělý človek, vybavuje se mi ten tvůj lišácký úsměv, jak koukáš na nás všechny kolem a jak se bavíš pohledem na ty ptákoviny co děláme. Klobouk dolů, ve všem co jsi dělal jsi byl třída a nebylo toho málo, co by ti ostatni mohli závidět, vlastně i jako tanečník jsi nebyl k zahozeni... Ondro, už teď nám tu chybíš...
Lodewijk V. S. 2013-03-29
I met Ondrej first when he spent time at King's College in London. We spoke often about his work on securites laws. I have seen him less frequently after his return to Prague, but we kept in touch. Ondrej was an extraordinarily careful thinker with a brilliant mind and a quiet, understated sense of humour. Although a very private individual, his compassion and kindness would shine through irresistably. A truly generous human being whose departure will be of immense loss to all who were close to him. A life so full and blooming lost so sudden changes everything irretrievably. It is with immense sadness that I write to you today. I wish you strength and faith in bearing this cross; it should not have been.
Vassilios X. 2013-03-29
Andrea mate, i will always remember your kindness, your smile and our various beer contest in London KCL, especially in the weekends. We used to exchange once per year the very best annual wishes for prosperity and better future in our lives. Sorry Andrea ( the Greek version) i cannot hold my tears and my plan was to visit you in Prague with my wife, but unfortunately this will never happen. Your's sincerely and Greek buddy Vassilios. Accept my deepest condolences for Andrea's death and my apologies i will not be able to attend the ceremony. As we say in my country good and kind people leave life at early ages. I cannot hold my tears so please accept this message as a proxy of appreciation and friendship from our wonderful year in London.
Iveta K. 2013-03-29
Ondřeji, odešel jsi příliš brzo. Budeš nám chybět. Snad je Ti teď lehko. Děkuju za hezké vzpomínky a mezi námi na věky všechno dobrý...
Petr L. 2013-03-29
Moc faj člověk jakých je na světě málo. Na společné skálolezecké začátky v Šárce se nikdy zapomenout nedá.
Monika D. 2013-03-29
Ondra byl ten nejlepší šéf, jakého jsem si mohla přát - chytrý, ochotný poradit a pomoct v každé situaci, skromný a navíc i velmi vtipný. Vždy se za za nás(za svůj tým) uměl postavit a to i přesto, že to s námi mnohdy neměl asi jednoduché. Chtěla bych Ti Ondro poděkovat za příležitost Tě poznat, pracovat pro Tebe a za možnost se od Tebe něco naučit.
Jiří M. 2013-03-29
Pan Petr bydlel po nějakou dobu v našem bytě, v Praze. Zpráva mě překvapila a moc zarmoutila. Pamatuji pana Ondřeje jako velmi slušného a schopného člověka. Přijměte mou upřímnou soustrast.
Tereza N. 2013-03-29
Úžasný, rovný a přímý člověk, který nemachroval a nedělal ze sebe nikoho, kým nebyl. Jednou mě nechal, abych mu poradila s oblečením a ještě teď si pamatuju, jak jsme se v obchoďáku na Václaváku dohadovali, že hadry člověka nezmění. Potom mi dal ale za pravdu, že po něm holky v baru vyjížděly víc než kdy jindy.:-))) Vážím si toho, že jsem s ním mohla zažít pár skvělých chvil, nejen jako stylistka, ale hlavně jako kamarádka na pokec. Nevím, co napsat...:-( Není co...zkuste tu bolest snést...:-(
Marie M. 2013-03-29
Vždy když jsme se potkali v práci usmál jsi se, prohodil nějakou maličkost a pokračoval v cestě. Odešel jsi moc brzy...
Jitka H. 2013-03-29
Této zprávě jsem také nechtěla uvěřit.Ondra byl náš spolužák z gymnázia. Byl jedním z nejchytřejších u nás ve třídě, ale přesto velice skromný. Dobrý kamarád, který se dokázal bavit s každým o čemkoliv, s uměním naslouchat a velkým smyslem pro humor. Díky Ondro, za tvoje skvělé a veselé nápady, kterými jsi nám zpříjemnil a obohatil život. Upřímnou soustrast a hodně sil.
Ghijsels 2013-03-29
We are greatly saddened by Ondrej's sudden death. We knew him at King's College as a very warm and friendly man, and were always very much impressed by his intelligence and motivation for hard work. We kindly offer our sympathy to Ondrej's family and friends, to whom this sudden loss must be a great shock. We hope that you find comfort in knowing that Ondrej was liked and respected by many people.
Daniel Š. 2013-03-29
Ondru znám od roku 1998 a nikdy by mě nenapadlo, že může nastat takováto chvíle. S Ondrou jsme společně sdíleli velkou lásku k horám, kam jsme podnikli několik expedic a prožili nezapomenutelné chvíle. Chci se s Vámi podělit o jednu osobní zkušenost s Ondrou, která ho podle mne vystihuje nejlépe. Loni v létě jsme spolu s Ondrou a Vaškem jeli na naši každoroční horskou expedici do Itálie. Chtěli jsme strávit krásné chvíle a dobít baterky způsobem, který máme rádi a naplňuje nás. Při jednom z našich přechodů přes hřebeny v lehce proměnlivém počasí, jsme potkali 2 starší Italy, kteří chtěli dobýt vrcholek. To bylo vzhledem k podmínkám nebezpečné a nám se podařilo jim jejich záměr rozmluvit a společně pokračovat dál. Asi po deseti minutách jsme narazili na sněhovou závěj, která nám zabraňovala bezpečně pokračovat v cestě po skále. Ondra byl z nás nejzkušenější a věděl, jak v této situaci postupovat a zorganizoval celou naši skupinu při překonání překážky. Působil jako vždy zcela klidně a sebejistě.Pokud jste na skalách s někým na jednom laně, musíte si vzájemně věřit. Ondra měl vždy mojí 100% důvěru. Věřil jsem, že pokud jsem s ním na jednom laně, nikdy se mi nemůže nic stát. Ondra je jeden z nejlepších lidí, jaké jsem kdy v životě poznal. Byl to BOREC - CHLAP, který se nebál podpořit druhé a stál při nich i v nepříjemných chvílích. Kamarád, o kterého jste se nebáli opřít. Ondra má můj respekt a hluboce si ho vážím pro jeho férovost, kamarádství, skromnost, spolehlivost, držení slova a jeho smysl pro humor.Vím, že Ondra velmi miloval svou rodinu a partnerku, s kterou byl velmi šťastný. Jeho láska zůstane vždy v našich srdcích. S úctou Daniel – náčelník.
Veronika B. 2013-03-29
Seznámili jsme se v roce 2000 při prezentaci pro novináře. Ondru si nikdy nepamatuji se špatnou náladou. Vlastně, pokud o tom více přemýšlím, vždy byl pozitivní, měl v sobě jakýsi nenarušitelný klid a nadhled nad rychle běžícím světem kolem. V kavárně se stále ládoval čímkoliv co bylo s čokoládou. Nejednou jsem ho potkala s řádně nakřápnutým hlasem, to asi po jeho pořádném pěveckém výkonu předešlého večera. Rozhodně nesmím zapomenout na to jak výborně a bez okolků tancoval, v paměti mám živě post silvestrovskou tancovačku v roce 2008 v Londýně někde v Camdenu. Já stále nemohu uvěřit tomu, že tady už není. Prosím přijměte mou nejhlubší soustrast. Ondra byl tak svěklý a lidsky neuvěřitelně milý člověk na kterého se nedá nikdy zapomenout. Jsem moc ráda, že jsem se s ním mohla potkat a věřím, že jednou opět potkám.
Pavla K. 2013-03-29
Seznámili jsme se s ním přes naše děti a Evelyn (naše druhá dcera). Pamatujeme se na krásné posezení na zahradě spojené s grilováním u nás doma v Litohlavech. Byl úžasný bavič, kamarád, skromný, skvělý a milý kluk. Víme, jak těžké je rozloučit se s Ondřejem, ještě těžší bude bez něj žít. Vězte však, že láska k Ondřejovi nekončí jeho odchodem, a že v našich srdcích zůstane navždy.
Gregor P. 2013-03-29
Ondrej, whom I had as a colleague while working at ICMA in London, was one of these rare individuals combining supreme professionality and intelligence with equally supreme human qualities. I remember him fondly and I can imagine how sad his departure must make all who worked, lived and loved with him. Gregor Pozniak, Brussels, formerly with ICMA, London The text of the sad message says it all: irreplaceable colleague and friend ... brilliant and truly unique individual ... inexplicable accident. For us in the rational, intellectual business world, this is what tends to shock us most: the inexplicable. My deep sympathy and my thoughts are with his family and his friends - today on Good Friday, until Easter Sunday, the day of the resurrection, and beyond.
Tomáš P. 2013-03-29
Ahoj Ondro, škoda, že už společný výlet na Zvoníka nezvládneme, vždy jsem Tě pro Tve horolezecke hobby obdivoval. Aspon ted mam novou motivaci tuto turu zvladnout a zapalit na vrcholu Grossglockneru svicku jako svou vzpominku na Tebe. Tomas Uprimnou soustrast od Ondrova spoluzaka z fakulty. Ondra byl skvely clovek a takhle zustane v mych vzpominkach.
Annina T. 2013-03-29
Ondrej was one of the most intelligent people I have ever met in my life. He was on his "own league" professionally. He always saw the big picture and at the same time, knew the smallest detail, in any matter. He was patient and always willing to share his knowledge. On the personal side, he was really good company. I often had lunch with him and we got sandwiches from a small shop where everybody knew him. He told me about his life in Prague and his dreams of returning there. He also told a lot about climbing and the places where he had been doing it. At the same time he was always interested about me, my life and what I had to say. Last time I saw Ondrej was September 2012 in Luxembourg where he came to spend a weekend with his girlfriend. My husband, our twins, Ondrej, Hanna and myself had a cheerful lunch and a nice walk around the city together. I took pictures of this happy couple holding hands, smiling to each other... I cannot understand what has happened. Why him? Why it is always the best who leave us first?
Professor Jan Dalhuisen 2013-03-29
As an educator these are the most devastating notices one can get concerning former students, in the meantime colleagues, who have not yet reached their prime and now never will. It is the waste and loss of a life's promise that is the most desolate aspect of tragic events like these that come to us through what was in this case probably no more than an unfortunate slip. I had a great liking for Ondrej even though he was one of the more private of my students; they are mostly also the most loyal and he became a much valued friend. I rated his intellect very highly. He also had a quick wit and great sense of humor, was in the meantime unusually modest for someone of his generation which made him extra lieable. He took his work and the private practice in which he was engaged most seriously. However, I always hoped that in the end - as I had done - he would come back to academia for which he was eminently suited and that was a kind of understood. He was a very good teacher also which became clear when he taught with me at King´s during the time he lived and worked in London. From our very recent communications it was clear, neverthelss, that he was not ready or not in a position to make these choices now. I understood this entirely and respected it, was willing to wait for what cannot now happen. There are not many of his likes around. I have or have had the privilige of teaching in the best institutions in the world and know only too well that true talent is very scarce. He had it and also for this reason his departure creates in me a great sense of loss and despondency, both at the intellectual and personal level. Her was a family person. I feel extremely sorry for his parents and his other loved ones and offer my deepest sympathy.
Jurian Van P. 2013-03-29
Dear family and friends of Ondrej,Ondrej and I followed an LLM at King's College London in 2001-2002 and we stayed in the same residence, King's College Hall. Until a couple of years, we exchanged New Year's wishes and via Linked-In I was aware of his brilliant career.Ondrej died on my 35th birthday...In KCHall, we often had breakfast and dinner together and I also played squash with him.Like me, he appreciated the benefits of a catered residence :-)I think he also liked English and domestic football and sport. This is extremely sad and tragic. This weblink to share memories is impressive and an appropriate tribute to his personality. I keep the best memories of Ondrej and my thoughts are with him, his family and friends.Warm regards, Jurian Van Parys (Brussels, Belgium)
Beata R. 2013-03-29
Asi neexistuje nic, co by v současné době zmírnilo bolest mámy, rodičů, sourozenců a jeho přítelkyně. Přeji vám všem, aby čas, který malinko zhojí bolesti byl k vám milosrdný. Myslím, že Ondrěj (dnes už možná anděl) vám v tom bude pomáhat.
Kate C. 2013-03-29
I was greatly saddened to hear the news of Ondrej's death. He was a lovely man and a delight to work with, in part due to his meticulous and scholarly approach. Though his style was often to quietly observe, from time to time his wonderful sense of humour peeped out, which was always a joy to observe. Although I only knew him for a short time I am certain that he will be much missed by many.
René K. 2013-03-29
I met and worked with Ondrej when I joined ICMA and I found him extremely competent, hard worker and a great colleague with first class human values. [...] a man with such talent [...]. His premature passing came as a shock to me and he will be greatly missed.
Nick C. 2013-03-29
I am shocked and saddened to hear [this]. He was indeed a terrific colleague and will be sorely missed.
Richard B. 2013-03-29
This is a great tragedy. I hired him for ICMA. He also had an extremely good legal mind. His academic successes in the UK - as a non-native English speaker - were utterly unique.
Emmanuel R. 2013-03-29
C’est une bien triste nouvelle. [Ondřej] était effectivement une personne hors norme, très discret et très efficace et sympathique.
Timothy B. 2013-03-29
That is sad news indeed. I dealt with Ondřej a great deal when he was at ICMA and I was at LIBA. He was always a joy to work with.
Catherine D. 2013-03-29
This really is terrible news. I came to really appreciate how good and highly intelligent Ondřej was behind his reserved persona. What a terrible tragedy that he should be taken so young. Catherine Daly, Managing Director and Associate General Counsel, Bank of America Merrill Lynch.
Ruari E. 2013-03-29
Ondřej was my predecessor here at ICMA in supporting our lead-manager constituency (LDC and PMPC)... He also had a wry sense of humour and a sharp mind and was an acute observer – nearly sphinx-like during meetings. He was also fearsomely efficient (to this day I have not once been able to match his timeliness in LDC circulations). In short, I thought him one of the most impressive operators of my generation.... He was also great company and I, for one, will sorely miss him.
Chris O. 2013-03-29
I was shocked and saddened this afternoon to hear of Ondrej's death. Ondrej took over a difficult role at ICMA, monitoring the regulatory developments which would affect the primary markets for international debt. His predecessor had been a lifelong capital markets banker and a very longstanding member of IPMA.Ondrej had big boots to fill. But he did it with consummate skill, enthusiasm and professionalism which impressed all those in the capital markets in London with which he worked. In addition after working long days at IPMA/ICMA he would go on to KIngs College in the evenings either working on his PhD or giving lectures to young law students.Happily he occasionally found time to have a beer with colleagues. I often told ICMA senior management that we must look after Ondrej because he was an invaluable colleague whom we could not afford to lose.To hear of his demise when so young is desperately sad and one can only take some small crumb of comfort that he died while engaged in an activity which he loved.
Aleš B. 2013-03-29
Seděl jsem s ním v lavici na gymplu. Je nespravedlivé, že lidé, kteří by si zasloužili zemřít, žijí, zatímco ti, kteří by si zasloužili žít, umírají. Ondra byl naprosto výjimečným člověkem a svými lidskými i profesními kvalitami tak byl naprostou jedničkou mezi všemi. Kdybychom byli všichni tak dobří jako on, svět by vypadal úplně jinak... Sbohem Ondro, budeš nám chybět :-(
